Pasecká planina je severní částí Devítiskalské vrchoviny, což z ní činí středně vysokou vrchovinu s nejvyšší nadmořskou výškou 713 m n.m. na kótě Velké paseky. Planinu charakterizuje zvlněná rovina, převyšující okolní nižší jednotky až o 200 metrů. Zatímco východní část je pokrytá rozsáhlou lesní oblastí, část západní tvoří často louky a pastviny (skot), lesy v této části se pak vyskytují převážně na svazích planiny či podél vodních toků (celá planina je významnou pramennou oblastí), které se zde do planiny zahlubují a vytváří typická potoční údolí. Pole se vyskytují v nižších nadmořských výškách. I když základní původní lesní dřevinou této oblasti je buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba), je tu dnes v převaze kultura smrku (Picea abies). Bukové a jedlové lesy se však obnovují a místy lze nalézt i věkově starší exempláře. Západní část planiny je osídlena několika velmi roztroušenými obcemi. Za zajímavá pozorování na počátku listopadu považuji: z ptáků výskyt krkavce velkého (Corvus corax) napočítáno 14 ks, na rozdíl od havrana jsou větší a vyskytují se spíše jednotlivě nebo jen v malých neshlukujících se skupinkách; ze savců přebíhání prasete divokého (Sus scrofa) na otevřené planině či seskupování srnčí zvěře (Capreolus capreolus) pozorováno stádo 15 kusů. Z kvetoucích rostlin jsou již jen ojedinělé květy pozdních lučních druhů (machelka, zvonek, jetel) a některé polní plevele (heřmánkovec, kokoška).

Časná ranní procházka po Pardubicích. V lednu svítá až po 7 hodině, v této době lze spatřit probouzející se město.

SPL v druhé etapě péče, která započala od roku 2024, nyní tedy podzim druhého roku. Prameniště, které leží mimo samotnou plochu SPL, je udržované, v přímém okolí, s loňskou výsadbou pro zpevnění břehu, ostřicí lesní (Carex sylvatica). Stav vody průměrný, stále ještě i v této době bez přetoku do spodního záchytného stupně. Na podzim je silně ovlivněno spadem listí z okolního listnatého lesa (olše, břízy). Louky na SPL většinově prošly minimálně 2 sečemi, plochy pro podporu nižší vegetace byly posečené i 5x. Obnova travních i bylinných druhů monitorována. Polokřovitá vegetace ostružiníku (Rubus) usměrňována na požadované ploše, netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) částečně odstraňována, opět její význam monitorován. Střemchové křoviny sousedící s luční plochou prosvětlovány pro podporu hajní vegetace. Vedle deponie silikátových hornin (2024) byla významněji rozšířena deponie vápnitých hornin (vápenec, flyš) na více mikrolokalit v rámci vymezeného prostoru. V této době zde již kvete jen nemnoho pozdních druhů bylin (konopice, škarda), mnoho bylin ukončuje fázi sterilního rozvoje a vyklíčení mladých semenáčků, některým druhům dozrávají semena (rozchodníkovec), keřům plody (hloh, růže, trnka).