Tento druh plavuníku, pod tehdy užívaným názvem plavuň horská, pozorovali v nadmořských výškách 1.500 - 2.000 m n.m., na travnatých hřbetech hor, na holích i ve vřesovištích či v suchých horských lesích, avšak zpravidla na křemitých, nevápenatých půdách Šumavy, Krušných hor, Krkonoš, Jeseníků a pohoří karpatské soustavy na Slovensku, naši botanikové již před více než sto lety. V ČR je jeho výskyt soustředěn na acidofilní subalpínské smilkové louky montánního až subalpínského stupně oreofytika, do mezofytika ani termofytika neproniká. Nejnižší floristický nález pochází ze Žákovy hory (Žďárské vrchy) - 800 m n.m., nejvýše pak byl zaznamenán na Sněžce (Krkonoše) - 1.550 m n.m.. Výskyt, pod vlivem velmi specifických poloh horských stanovišť, která u nás nikde nejsou plošně příliš rozsáhlá, byl vždy v ČR spíše vzácný, přesto oproti ostatním zástupcům skupiny jde o jeden z běžnějších druhů našich plavuníků. Celosvětově je jeho areál rozšíření obrovský, osídluje severní oblasti Evropy, Ameriky i Asie, navíc pak proniká místy v závislosti na horských oblastech i hluboko na jih.