Orobinec Typha laxmannii je pro středoevropské regiony nově příchozím druhem, který se tu začal rozšiřovat až v 2.pol. 20.století. Jeho původ sahá do oblastí jv. Evropy až jz. Ruska. Na nepůvodní území Evropy byl hojněji zavlečen například do Středomoří a do teplejších oblastí (Maďarsko apod.) a šíří se pozvolna na sever, kde však nebývá prozatím nikterak hojným. K jeho rozšiřování může napomáhat i obliba v pěstování mokřadních rostlin v umělých jezírkách. V SR byl prvně zaznamenán v roce 1966 na jv. země (později pak vých. Slovensko, Podunajská nížina, Malé Karpaty), v ČR roku 1970 na Kroměřížsku (dále pak v Podyjí, Brdy aj.) a v Polsku od roku 1988 v kamenolomech v Krainie Świętokrzyskiej.