Slované přišli na území Čech ve 2.polovině 6.století
a posupně nahradili předešlé germánské obyvatelstvo. V 6.-8.století zakládali svá sídla převážně
v okolí velkých řek v úrodných nížinách do 300 m n.m.(dolní tok Vltavy, střední tok Labe). Přesto,
že patřila oblast na jihovýchodě Čech v raném středověku k hůře přístupným, vykazuje celá oblast
Chrudimska až k úpatí Železných hor již od 9.století zpočátku velmi řídké, později hustší, avšak
celoplošné osídlení. Toto bylo způsobeno výstavbou hradišť v okolí nejdůležitější obchodní tepny
- Trstenické stezky. Tato hradiště potřebovala ke své existenci dostatek ekonomického zázemí a proto
umožňovala vznik mnoha malým usedlostem či dvorcům. V hradištích se soustřeďovala správní moc nad
okolním územím.
| pol.5.-poč.6.století | = odchod germánských Langobardů z dolního Polabí a Moravy |
| 2.polovina 6.-8.století | = rozšiřování slovanských kmenů po Čechách (ve Východních Čechách - Charváti) |
| = existence tzv. Sámovy říše (623-658) - odboj proti Avarům a Frankům |
| = počátek pronikání křesťanství do Čech a na Moravu (konec 8.století) |
| počátek 9.století | = podrobení Čech Franky - Karlem Velikým (od roku 807 Čechové platí tribut) |
| 817 | = po smrti Karla Velikého (814), se staly Čechy součástí Východní franské říše, roku 817 této části |
| Franské říše vládne syn Ludvíka Pobožného, Ludvík Němec |
| 833 | = kníže Mojmír I. (830-846) zakládá Velkou Moravu a přijímá křesťanství (831) od pasovských kněží |
| 843 | = rozdělení Franské říše po smrti Ludvíka Pobožného |
| polovina 9.století | = boje Franků s Čechy (849 se České kmeny uvolnily z východofranské závislosti) |
| 874-879 | = rozšíření vlivu Velké Moravy na Čechy za Bořivoje I. (+889) |
| 889 | = po smrti Bořivoje I. se vlády nad územím Čech ujal sám velkomoravský kníže Svatopluk |
| 895 | = kníže Spytihněv I. na Říšském sněmu v Řezně prosadí odtržení Čech od Velké Moravy |
| (opětovná vazba na Východofranskou říši) |
| počátek 10.století | = rozvrácení Velké Moravy |
| = vzestup vládnoucího Přemyslovského rodu v Čechách |
Jedním z důležitých center soustředění moci v oblasti
jihovýchodních Čech při Trstenické stezce, byl i knížecí hrad Vratislav/Vraclav (vystavěný knížetem Vratislavem
v polovině 11.století), který se stal roku 1108 svědkem počátku vyvraždění starobylého rodu Vršovců
poté, co byl právě zde obviněn vůdce Vršovců Mutina ze zrady a kolaborace s Poláky proti knížeti
Svatoplukovi. Později, když v 2.polovině 13.století, začal Přemysl Otakar II.(1230-1278)
v okolí stezky zakládat nová opevněná města (Vysoké Mýto 1262, Polička 1265), přeneslo se i správní
centrum z Vraclavi do Vysokého Mýta.
| 981 | = umírá župan Slavník z Libice (ovládal část Východních Čech, snad za účelem ochrany obchodní stezky) |
| 28-09-995 | = vyvražděni Slavníkovců Boleslavem III. a Vršovci (kníže Soběslav a Vojtěch přežili) |
| = Libice připadla Vršovcům |
| do 1108 | = ve Vraclavi započalo vyvražďování rodu Vršovců na pokyn Svatopluka |
| = kníže Svatopluk (půda a zboží v jihovýchodních Čechách patřily panovníkovi) |
| do 1167 | = Děpolt I. - získal Časlavskou, Chrudimskou a Vraclavskou župu jako úděl od Vladislava II. za zásluhy |
| (překazil převzetí trůnu Soběslavu II. za Vladislavovi nepřítomnosti) |
| do 1190 | = Děpolt II. - spravoval župy po otci (zemřel na křižácké výpravě) |
| do 1223 | = Děpolt III. se nazýval knížetem Čáslavským, Chrudimským a Vraclavským, postavil se proti panovníkovi |
| 1223 | = Přemysl Otakar I. (porazil Děpolta III. u Kouřimi, převzal vládu nad župamy a dosazoval župany) |
| 1226 | = Vraclavský župan Byč |
| konec 13.st. | = zrušení Vraclavské župy a přenesení správy pod župu Mýtskou |
Na přelomu 13.a 14.století, za úplatu či
darem za zásluhy, získal část královského území na skutečsku rytíř Tas (Tasso de Richmburg), který zde
založil hrad Rychmburk a tím se stal i zakladatelem stejnojmenného panství. Obec Otradov vznikla až
později jako poddanská obec náležející k tomuto panství někdy v 1.polovině 14.století a zůstala pod
jeho vrchnostenskou správou až do roku 1848.
| 1297(?) - 1304(?) | = rytíř Tas (Tasso de Richmburg), možná spojitost s Tasem z Visenburka, |
| hejtman krále Václava II. a praotec pánů z Pardubic |
| do 1314 | = královský půrkrabí Beneš I. z Vartenberka a na Rychmburku (rodová větev Markvarticů) |
| 1325 | = na hradě žili synové Heřmana z Mrdic (Heřman a Ctibor) |
| do 1332 | = dědičný číšník královský Beneš II. z Vartenberka a na Rychmburku |
| okolo 1349 | = dědičný číšník královský Beneš III. z Vartenberka a na Rychmburku |
| 1385 | = Vilém Flaška ze Staré a z Pardubic |
| = Jan Smil Flaška z Pardubic (1387-1403) |
| 1392 | = Ota z Bergova a Boček z Poděbrad (majetková operace) |
| soupis zahrnoval Skuteč, Rychmburk a 58 vesnic |
| okolo 1415 | = Arnošt Smil Flaška z Pardubic (byl proti husitům) |
| 1425 | = hrad Rychmburk dobyt husity-sirotky (Arnošt Smil Flaška uprchl) |
| 1425 | = po dobytí se správy ujal Jakub Kroměšín z Březovic |
| = pokud se Jakub Kroměšín účastnil výprav, správy se ujal jeho syn Jiřík Kroměšín z Březovic |
| 1432 | = Jiřík Kroměšín z Březovic (zprávy o Jakubovi končí z výpravy v Kladsku) |
| 1434 | = Jan Pardus z Horky a z Vratkova (ujímá se panství rychmburského) |
| 1436 | = Zikmund vrací panství Arnoštovi Smilovi Flaškovi z Pardubic za věrnost |
| 1439 | = Arnošt Smil Flaška umírá bezdětný a panství přechází na královskou komoru |
| do 1442 | = za nezletilého krále Ladislava panství spravuje Jan Pardus z Horky a z Vratkova |
| 1454 | = král Ladislav Pohrobek (prodal zboží Rychmburské Janu Pardusovi z Vratkova) |
| = Jan Pardus z Vratkova (zaplatil za panství 6.000 kop grošů českých) |
| 1466 | = po dobu nezletilosti Viléma Parduse panství spravoval krutý Heřman ze Sulevic |
| do 1490 | = Vilém Pardus z Vratkova a na Rychmburku (po jeho smrti vládla jeho choť Anežka z Chlumu) |
| 1500 | = Anežka z Chlumu (odkazuje panství synu Jindřichovi z Valdštejna a na Skalách) |
| do 1537 | = Jindřich z Valdštejna a na Skalách |
| = hejtman Chrudimský (1539) Vilém Šťastný z Valdštejna a na Rychmburku |
| = Jan z Valdštejna (jeden z vůdců odboje proti Ferdinandovi I.) |
| 1547 | = Vilém ml.z Valdštejna (odevzdává (konfiskace) rychmburské panství králi) |
| = Ferdinand I. |
| 1550 | = Krištof Jandorf z Vrchlabí (zíslak od krále panství rychmburské) |
| 1551 | = opět se vrací králi Ferdinandovi I. |
| 1552 | = zástava vdově po rytíři Sigmundovi, Marianě Robmhapové a jejím dětem (na 2 roky) |
| 1555 | = dědičně postoupeno Zdeňkovi Berkovi z Dubé (zastaveno za půjčku) |
| 1558 | = Berkové kupují panství za 19.000 kop grošů |
| okolo 1585 | = Václav Berka z Dubé a Lipé, pán na Rychmburce |
| 1706 | = zemřel poslední mužský potomek Berků, František Antonín |
| = vdova po F.A.Berkovi, Františka Rosalie Božena se provdala |
| za Viléma Leopolda, hraběte Kinského ze Vchynic a Tetova |
| 1714 | = zemřela Františka Rosalie a dědicem panství rychmburského se stává Vilém Leopold, hrabě Kinský |
| 1718 | = panství kupuje Václav Norbert Oktavián ze Vchynic |
| 1781 | = panovník Josef II. vydal toleranční patent a zrušil nevolnictví |
| 1793-1798 | = Filip Kinský provádí velkou barokní rekonstrukci hradu |
| 1823 | = kníže Karel Alexander z Thurn-Taxisů kupuje panství od Filipa Kinského |
| 1848 | = panovník Ferdinand V. vyhlásil konstituci a zrušil robotu (tím zanikly vrchnostenské úřady) |
| 1850 | = na základě císařského nařízení z roku 1849 zavedeny politické a soudní okresy |
| 1868 | = Otradov začleněn do politického okresu Vysoké Mýto, soudního okresu Skuteč |
| 1949 | = Otradov začleněn do okresu Hlinsko |
| 1960 | = Otradov náleží do okresu Chrudim, kraje Východočeského |
| 1990 | = bylo zrušeno krajské zřízení, Otradov náleží stále do okresu Chrudim |
| 2001 | = nové krajské uspořádání, Otradov náleží do kraje Pardubického, okresu Chrudim |
| 01-01-2003 | = zrušení okresů a obec Otradov přiřazena, v rámci kraje Pardubického, k obci |
| s rozšířenou působností do Hlinska |