První obyvatelé přišli na Aljašku ze Sibiře přes Beringovu úžinu v době ledové před 30 000 až 10 000 lety. Postupně se rozšířili po celém kontinentu. Jejich potomky jsou Eskymáci a Indiáni, kteří zde za dobu svého vývoje vytvořili pestrou paletu společností a kultur.

Prvními Evropany, kteří dopluli do Ameriky byli Vikingové. Kolem roku 1000 mořeplavec Leif Eriksson z Grónska se usadil v zemi, kterou pojmenoval Vinland (oblast mezi Labradorem a New Jersey). Karibskou oblast objevil až koncem 15.století Kryštov Kolumbus (1451-1512), který ji původně považoval za Indii, nazval ji Zadní Indie a její obyvatele Indiány. Své jméno Amerika však získala až po Amerigovi Vespuccim (1454-1512), který ji navštívil později.

Mezi první osadníky patřili Španělé a Portugalci. První anglická osada Jamestown vznikla až v roce 1607. Založil ji Sir Walter Raleigh (1552-1618) v oblasti Roanoke (Virgínie). První kolonie v Nové Anglii Plymouth vznikla v roce 1620 a založili ji tzv. "Pilgrim Fathers", což byli odpadlíci od anglikánské církve. Jiní puritánští osadníci vybudovali poblíž kolonii Massachusetts Bay. Další osídlení proběhlo v Maine, New Hampshire, dále antipuritánci založené New Haven a Rhode Island. Maryland byl kolonizován římskými katolíky až v 30.letech 17.století. V roce 1624 byla založena Holanďany na ostrově Manhattan kolonie New Amsterdam. V roce 1664 ji obsadili Britové a přejmenovali ji na New York. V roce 1665 se od této prosperující kolonie odtrhla New Jersey. Další z úspěšných kolonií byla Pensylvánie, kterou založil anglický kvaker William Penn (1644-1718) v roce 1682. Dále byly v roce 1663 založeny Severní a Jižní Karolína a v roce 1732 Georgia (vězení pro dlužníky).

V 18.století byly tyto nové kolonie zcela napojené na Británii. Bránily se proti Francouzům, ale i proti domorodým indiánům, do jejichž teritorií noví osadníci pronikali. Po roce 1763, kdy byla poražena Francie se začala objevovat hnutí za nezávislost. Spory začaly od odmítání plateb daní Britů, přes britské zákazy proti osídlování oblastí za Appalačskými horami až po ozbrojené střety (Bostonský masakr v roce 1770). To vedlo v roce 1776 po dvou kontinentálních kongresech kolonistů k vyhlášení Deklarace nezávislosti a konfederace 13 kolonií, které si daly název Spojené státy americké.

Vypukla válka za nezávislost. Američtí dobrovolníci museli čelit britským oddílům. Americké síly byly špatně vyzbrojeny a odolávaly jen za přispění mimořádné odvahy svých bojovníků, jako byl například George Washington (1732-1799). K obratu ve válce proti Britům došlo až v roce 1778, kdy americké vzbouřence začala vojensky i finančně podporovat Francie. Toto vedlo ke konci britské nadvlády nad Spojenými státy americkými. K tomuto došlo roku 1781 u Yorktownu, kde britské síly pod vedením Lorda Cornwallise (1738-1805) kapitulovaly. Válka však zkončila až roku 1783 (Pařížský mír). Po válce mnoho loajálních Britů odešlo do britské Kanady. V roce 1787 byla přijata federální ústava, kde byl uzákoněn republikánský systém vlády.

V následujících obdobích se ke Spojeným státům americkým začaly připojovat i ostatní oblasti jako Vermont, Kentucky, Tennessee a Ohio. V roce 1803 odkoupily od Francie Louisianu. V roce 1804 vyslal prezident Thomas Jefferson (1743-1826) expedici vedenou Meriwetherem Lewisem (1774-1809) a Williamem Clarkem (1770-1838) k prozkoumání nových území na západě. Expedice dorazila až k pobřeží Pacifiku a její zprávy podnítily k dalšímu osídlování "Divokého západu".

V letech 1812-14 vedli Američané další válku proti Britům v Kanadě. Británie ustoupila a Američané posílili svoje pozice na severu. V následných obdobích se Spojené státy konsolidovaly a začaly rychle růst města New York, Boston, Philadelphia a Charleston. V roce 1819 odkoupily od Španělska Floridu, roku 1848 proběhla anexe Texasu a po americko-mexické válce (v letech 1846-48) byla připojena Kalifornie, Arizona a Nové Mexiko. Další územní zisky byly získány v roce 1853 tzv. Gadsdenskou smlouvou a v roce 1867 zakoupily Spojené státy od Ruska Aljašku.

Od 30.let 19.století se začalo rozmáhat abolicionistické hnutí (proti otrokářství). Otrokářství bylo nejvíce rozšířeno na zaostalejším jihu, kde se uplatňovalo při plantážním zemědělství. V té době probíhal i politický boj o nadvládu v Kongresu, což vedlo v roce 1860 za vlády prezidenta Abrahama Lincolna (1809-65) k odtržení 12 jižních států od Unie, které vytvořily Konfederaci. To vedlo k následné občanské válce "severu proti jihu". Jih byl v této válce poražen, jeho hospodářství zdevastováno a otrokářství bylo zrušeno.

Kolonizace západních území v 19.století se urychlila za přispění vybudování železnic. Vlny přistěhovalců z Evropy se rozšiřovaly za vidinou svobodného života, získání nových pozemků a ložisek zlata, která se tam nacházela. Tato kolonizace západu s sebou však přinesla téměř úplné vyhlazení původních indiánů. Severovýchod byl industrializován, což přineslo vznik průmyslových magnátů jako byl John D.Rockefeller (1839-1937) či Andrew Carnegie (1835-1919), ale i vznik dělnického hnutí.

V roce 1823 USA vyhlásilo tzv. Monroeovu doktrínu na základě níž se prohlásily za dominantní mocnost na americkém kontinentu a odmítaly jakékoli vměšování Evropy do záležitostí států Nového světa. Podporovaly národně osvobozenecké revoluce v koloniích Latinské Ameriky a později i revoluci na Kubě, kam provedly i invazi, což v zápětí v roce 1898 vedlo k válce se Španělskem, po které USA získalo Kubu, Portoriko, Filipíny a Guam. Téhož roku anektovaly i Havajské ostrovy. Roku 1904 prohlásil tehdejší americký prezident Theodor Roosevelt (1858-1919) celou západní polokouli za sféru vlivu USA.

Za 1.světové války v Evropě prezident Woodrow Wilson (1856-1924) vyhlásil neutralitu, avšak v roce 1917 byly USA do války vtaženy. Po válce ještě zesílil izolacionismus USA, které odmítly vstoupit do Společnosti národů. Od roku 1920 po přijetí Volsteadského zákona byl zakázán prodej alkoholu a zavedla se prohibice, která však vedla ke zvýšení organizovaného zločinu. Roku 1929 krach na newyorské burze ukončil hospodářskou konjunkturu. Následovala velká hospodářská krize a sociální bouře. Franklin D.Roosevelt (1882-1945) a jeho ozdravný program "New Deal" měl jen omezený úspěch a prosperita USA byla obnovena až po 2.světové válce. Od roku 1935 obnovily USA svoji neutralitu a i při vypuknutí 2.světové války omezily svoji pomoc na zásobování Británie a Francie zbraněmi. Do této války byly vtaženy až v roce 1941, kdy Japonsko zaútočilo na jejich námořní základnu na Havaji Pearl Harbor. Američané přispěli k vítězství ve 2.světové válce. Poprvé použily atomovou bombu proti Japonsku.

Po válce se USA postavily do čela západních států ve "studené válce" proti Sovětskému svazu. Ozdravným "Marshalovým plánem" pomohly zrekonstruovat západní Evropu a Japonsko. V roce 1949 se podílely na vytvoření, protiváhy proti komunistické expanzi, paktu NATO. V 50.letech proběhly pod hrozbou komunismu i v USA politické čistky. USA za Johna F. Kennedyho provedlo nevydařenou invazi na Kubu, kde zabránilo Sovětskému svazu instalaci jaderných zbraní. USA se také zavázaly chránit před komunismem Jižní Vietnam, což po zavraždění Kennedyho v roce 1963 vedlo k válce v Indočíně, kde byly USA politicky poraženy a v roce 1974 vojenské síly staženy.

Spojené státy této doby dosahovaly úspěchů ve vědě a technice (v roce 1969 přistání na Měsíci), vrcholil zde boj za lidská práva amerických černochů (Martin Luther King (1929-68)). Po korupčním skandálu Watergate v roce 1974 rezignoval prezident Richard Nixon (1913-94) a započala rozsáhlá společenská krize. Ropná krize v 70.letech 20.století na Blízkém východě otřásla i americkou ekonomikou. Mírné oživení v 80.letech však opět završily konflikty na Blízkém východě. V roce 1990 se USA účastnilo vojenských operací v Kuvajtu.

© SVON 2003