1434 - Bitva u Lipan

Na počátku 30-tých let husité kontrolovali skoro celé české teritorium. Po jejich úspěchu u Domažlic v roce 1431 si jejich katoličtí protivníci uvědomili, že je nelze vojensky zlomit a proto v roce 1433 svolali do Basileje vrcholný církevní sněm (koncil). Obě strany samozřejmě chtěly prosadit všechny své zájmy a proto, aby husité získali silnější vyjednávací pozici oblehli (husité z táborské, sirotčí a pražské strany) nejsilnější české katolické město - Plzeň. Plzeň však obléhání vydržela a naopak vnesla mezi husitské řady rozkol. Husité se rozdělili na skupinu táborů a sirotků, kteří chtěli splnit všechny husitské požadavky a na druhou skupinu pražskou a umírněných kališníků, kteří chtěli pouze uzavřít smlouvu s koncilem, nastolit mír a rozpustit husitská vojska (tábory a sirotky), k dosažení tohoto cíle dokonce začali spolupracovat s českými katolíky.

Bitevní pole V roce 1434 trvala již husitská revoluce 15.rokem. V této době husité již velmi dobře ovládali svoji vojenskou taktiku, založenou na důsledné defenzívě s využitím bojových vozů, kterou zavedl Jan Žižka z Trocnova (1360-1424). Tuto velmi účelnou taktiku si však již osvojovali i čeští katolíci. Nepřátelská situace mezi oběmi stranami husitů se vyhrotila na počátku května 1434, kdy Přibík z Klenové (bývalý táborský spojenec) dodal do Plzně obilí, čímž zhatil zcela naději na dobití tohoto města a zároveň Aleš Vřešťovský z Rýzmburka obsadil Nové Město v Praze a tím vytlačil radikální husity z Prahy.

Mohyla Radikální husité samozřejmě začali připravovat odvetu, aby vrátili poměry do původního stavu, a proto vytáhli na Kouřimsko, kde opět chtěli doplnit své stavy. Za nimi se však vydali umírnění husité, pražané a čeští katolíci pod vedením Diviše Bořka z Miletínka. Obě vojska se setkala u vesnice Lipany (asi 6 km od Kouřimi). Vojensky výhodnější pozici zaujali táboři a sirotci, kteří rozvinuli svoji vozovou hradbu na severovýchodním svahu Lipské hory (364 m n.m.). Jejich vozová pevnost se skládala ze 480 vozů. Zásobování vodou zajišťovali z blízkého rybníku Jordán. Takto rozvinutá pozice byla na tehdejší dobu nedobytná. Duchovním vůdcem táborů byl Prokop Holý. Naproti tomu vojsko kališnicko-katolické koalice muselo svůj tábor rozvinout na úplné rovině pouze mimo dostřel protivníka. Vzdálenost obou táborů od sebe byla asi 800 - 1200 m.

Památka Prokopu Velikému Oba tábory byly nyní v patové nedobytné pozici a proto 28.5. proběhly oboustranné rozhovory, které měly nebezpečí střetu odvrátit. 30.5. však rokování definitivně ztroskotalo. V odpoledních hodinách se zatáhla obloha a začalo pršet, táboři a sirotci zahájili palbu z houfnic. Koaliční vojsko nejdříve začalo panikařit avšak vzápětí Diviš Bořek připravil krutou lest. Pod dojmem paniky začal naznačovat rozpojování vozové hradby a ústup. Táboři a sirotci se tímto předstíraným manévrem nechali oklamat a vyrazili mimo své vozové hradby na nepřítele. První nápor odrazila koalice oddílem purkrabího Mikuláše Krchlebce. Zatím co docházelo k boji v otevřeném poli, tak Památník v Kouřimi speciálně vyčleněný jezdecký sbor koalice vtrhl do vozové hradby táborů a sirotků, převrhl několik vozů a jejich vojsko dokonalo dílo zkázy. V husitských bitvách vždy pád vozové hradby znamenal porážku celého vojska a i zde se bitva změnila v pouhé zabíjení. Věděli to i husitští vůdci Jan Čapek ze Sán a Ondřej Keřský, kteří bojiště radši opustili a na rychlých koních utíkali k opevněnému Kolínu. Mnohem horší osud potkal běžné zajaté pěší vojáky. Přes 700 jich bylo upáleno ve stodolách nedaleko Českého Brodu. V 8 večer bylo dílo zkázy dokonáno, na okolních polích tehdy leželo 1300 pobitých radikálů a asi 200 jejich protivníků.

Tato bitva definitivně ukončila vliv radikálních husitů v Čechách. Vůdčí roli převzali umírnění husité, kteří roku 1436 dovedli ke zdárnému konci i jednání s koncilem v Basileji. V Jihlavě byla vyhlášena kompaktáta, která uznávala husitský program pro kališnické obyvatelstvo Čech a Moravy, umožňovala existenci husitské církve jako autonomní součásti církve obecné. Bitvou u Lipan zkončila husitská revoluce.

Parametry bitvy:   Bitva u Lipan roku 1434

 Táborská a sirotčí vojska:
 - Velitelé: Zikmund z Vranova (vrchní hejtman táborských)
   Ondřej Keřský z Římovic (hejtman starotáborského sboru)
   Jan Čapek ze Sán (vrchní hejtman sirotčího vojska)
 - Počty: 10.000 pěších, 700 jezdců, 480 vozů, 40 houfnic

 Kališnicko-katolická aliance:
 - Velitelé: Diviš Bořek z Miletínka (hejtman)
   Jan Černín z Vysoké (hejtman nad vozy)
 - Počty: 13.000 pěších, 1.300 jezdců,
   720 vozů

 


© SVON 2004